Touha po-moci

V knize Tvarytmy poukazuje Jarda Dušek na slovo POMOC. Pouhým rozdělením slova vznikne z člověka, který touží pomoci, člověk, který baží po moci.

Pravda, kolikrát jsem se setkala s někým, kdo nabízel osobnostní rozvoj, ale já cítila, že to dělá pro peníze. Vlastně touží po moci. Po mé vlastní moci, kterou mám a on ji chce pro sebe, aby z ní měl prospěch ve formě peněz.
Dřív jsem takovým lidem i naletěla a nemyslím si, že je to nutně špatné, to co dělají. Nejspíš touží pomáhat a je v pořádku z toho taky něco mít, ale jakmile jsem rozvinula svou vlastní intuici, dokážu vycítit, který člověk myslí především na mé osobní blaho a který mě chce jen využít ve svůj prospěch.

V mládí se u mě touha pomoci vyskytla taky. Chtěla jsem například pomoci svým rodičům, aby nebyli tak negativní a začali život žít. Nevyšlo to. S těžkým srdcem jsem se vzdala této touhy, ač mě to velmi bolelo.

Nedávno jsem chtěla pomoci své nejlepší kamarádce, která se ocitla přesně ve stejné situaci jako já před lety. Dokonce si o radu i řekla. Ale bylo to, jako když hrách na stěnu hází.
Tehdy jsem pochopila, že ačkoliv chci upřímně pomoci někomu, koho miluji, nefunguje to, dokud tento člověk sám nedojde do bodu, kdy začne hledat odpovědi.

Až nás situace opravdu vytočí, začneme jednat a měnit se.
Do té doby o tom jen mluvíme.

Mnoho lidí si rádo stěžuje, ale to neznamená, že chtějí radu, co mají dělat.
Chtějí si často jen postěžovat, chtějí o tom mluvit a tím se v problému udržovat, ne ho jít řešit.
Netuší totiž, jak jsou silní a mocní a že zvládnou opravdu cokoliv si umanou.

Jsme natolik mocní, že dokážeme i onemocnět.
Vzdáme se osobní moci v domnění, že to vyřeší druzí a pak jen koukáme, že se nic nelepší.

I já jsem takhle dlouho odkládala například cvičení.
Věděla jsem, že mi cvičení přináší radost a mému tělu ulevuje od bolesti, ale neměla jsem motivaci cvičit pravidelně.
Až když jsem se opravdu naštvala na to, jak mě bolí záda, dodalo mi to obrovskou sílu začít a vytrvat u cvičení každý den.
Už jsem nepotřebovala vnější motivaci jako vysportované tělo do plavek.
Nehledala jsem výmluvy, proč nemůžu cvičit.
Začala jsem hledat cesty, jak každý den udělat něco pro své zdraví.
A těmito malými každodenními činnostmi jsem nakonec překopala celý svůj dosavadní život.

Teď už vím, že lidem pomoci nemůžu. Když jim budu něco říkat, nepochopí to, protože jsme každý na jiném místě naší životní cesty.
Jediné, co mohu dělat, je ukazovat, jak jinak se dá žít, jak jinak se dá myslet.
A ten, kdo tyto informace hledá, k tomu se dostanou ve správný čas.

Nepomáhejme, jděme příkladem a ukazujme, jak mocní jsme my všichni uvnitř.

Není nutné tlačit řeku, teče sama a já mám díky tomu volné ruce, abych mohla dělat to, co mi dává smysl.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s